- Hlavními složkami naší výživy jsou bílkoviny, cukry a tuky. Jsou to produkty velmi složitých rostlinných a živočišných procesů látkové výstavby a přestavby..

- Aby však mohly být tyto látky (živiny) vytvořeny, je potřeba na jejich podporu energie ve formě tepla (slunečního záření).

- Rostliny jsou schopny z jednoduchých sloučenin, jako je například oxid uhličitý a voda, za pomoci slunečního záření vytvořit velmi komplikované uhlovodany.

- Lidé ale nemohou využívat energii získanou přímo ze slunce, a proto ji získávají z rostlinné a živočišné potravy, kterou pak teprve zužitkovávají tzv. ,,skrytým spalováním"

Každá potravina má ve své tabulce hodnot i přesnou výživnou hodnotu (kcal), další takovou hodnotou je spalovací hodnota, která nám udává, jakou tepelnou energii při trávení z danné potraviny uvolníme - například jako tělesná teplota a ta nese označení kJ.

ENERGETICKÉ NÁROKY ORGANISMU - kolik kalorií (kcal) potřebuje tělo za den ??

-          Lidský organismus stále spotřebovává energii – při běhu, při práci a dokonce i při pouhém sezení „na zadku“ či spánku. Potravou je neustále přiváděna nová energie.

-          Jako energetická potřeba organismu se označuje takové množství energie obsažené v potravě, které kryje spotřebu energie zdravého člověka.

-          Udává se v kilojoulech (kJ) nebo kilokaloriích (kcal).

-          U zdravého vitálního člověka se pohybuje za den v rozmezí mezi 6 000 kJ až 18 000 kJ.

Důležité ! – Lidé vykonávající těžkou tělesnou práci mají vyšší potřebu energie než lidé, kteří provozují během dne jen lehkou tělesnou činnost.

Potřeba energie klesá v obou těchto skupinách s přibývajícím věkem. Z toho důvodu by ani těžce pracující lidé neměli  s přibývajícím věkem příjímat takové množstvé jídla, na které si zvykli ve svých mladších letech. Tělo totiž ukládá přebytečnou energii hlavně ve formě tuku, což vede k nadváze a otylosti, která ve vyšším věku a ve stáří způsobuje značné potíže.

- Potřeba energie od narození stále vzrůstá až do 18. roku života a v této době dosahuje svého vrcholu. Potom potřeba energie postupně klesá do 65. roku života přibližně o 25% - hlavními příčinami tohoto poklesu jsou změny probíhající v organismu (zhoršování orgánových funkcí, mechanické opotřebení apod.), ubývání tělesné aktivity a výkonnosti a tím také snížení potřeby kyslíku pro jednotlivé orgány a tkáně.

Jak velká je denní potřeba energie?

Potřeba energie se sice individuálně různí, existují však pravidla, která naleznete v tabulce pod tímto textem. Udávají potřebu energie na 24 hodin.

U statisticky „průměrného člověka“ (zdravý, 30 let, vážící 70 kilogramů, vykonávající průměrně těžkou práci ) činí podle této tabulky denní potřeba energie asi 10 900 kJ (2 600 kcal).

Pomocí těchto číselných údajů můžete při srovnání s tabulkami hodnot energie udávajících v kilojoulech energii obsaženou v jednotlivých potravinách odhadnout, kolik potravy byste měli denně sníst. Takové univerzální tabulky průměrné spotřeby energie však většinou nezohledňují rozdíly mezi ženami a muži.

-          Ženy potřebují méně energie asi o 10 – 15%

-          Tento rozdíl spočívá v tom, že ženy mívají větší podíl tělesného tuku než muži.

-          Chceme-li zhubnout, musíme svou individuální denní energetickou potřebu (viz tabulka) snížit nejméně o 4000 kJ a zvýšit výdej energie.

Energetická potřeba

Kolik energie obsahují potraviny?

1 gram tuku = asi 39 kJ (9,3 kcal)

1 gram uhlovodanu = asi 20 kJ (4,7 kcal)

1 gram bílkoviny = asi 17 kJ (4,1 kcal)

Kolik kalorií (joulů) mají potraviny:

O ČEM HOVOŘÍ KILOJOULY (kJ) A KILOKALORIE (kcal)?

Kilojouly a kilokalorie nám udávají, jak už jsem psal výše, spalovací hodnotu potravin, avšak o jejich skutečné výživné hodnotě nám žádné informace neříkají..

Kdo chce žít s počítáním kalorií, může si pomocí různých kuchařských knih nebo tabulek udělat obrázek o tom, kolik a co smí sníst.

Například: 100g salátu obsahuje kolem 60 kJ (asi 14 kcal),

ale 100g špeku už více, než 2400 kJ (asi 573 kcal).

- Různé potraviny mohou být tedy v lidském těle přeměněny na značně odlišná množství tepla.

- I výživa řízená převážně podle kalorií může vést k příznakům nedostatků, pokud v ní chybí například potřebné vitamíny.

- Výživa sestavená pouze podle kalorií není výživou správnou nebo zdravou..

- Údaje o kaloriích nejsou to přesné údaje, ale pouze přibližné - kolísají podle vzniku, původu, přípravy, doby uskladnění,..

Podobně je spalování energie v těle ovlivněno nejen dědičnými vlohami jedince, ale i jeho pohybovou aktivitou.

Například při čtení nebo při práci na počítači spálí naše tělo za hodinu asi 400 kJ, při lehké domácí práci od 800 do 1000 kJ, při těžké tělesné práci či sportu mohou tyto hodnoty dosáhnout až 2500 - 3000 kJ za jednu hodinu. Pokud zvýšenou pohybovou aktivitu, například rychlou procházkou, spálíte denně o 1000 kJ více než činí energetická hodnota stravy, zhubnete o 1 kg za měsíc.

RYCHLÉ STRAVOVÁNÍ (fast-food)

Tento způsob stravování zná dnes už asi každý, obvykle pod obchodním názvem Mac Donald, znamená, že se jídlo konzumuje v samoobslužné restauraci nebo se zde koupené a zabalené porce sní venku při chůzi nebo doma.

Pro velmi spěchající hosty bývají v některých zemích dokonce zřizovány tzv. drive in - restaurace.

Před takovou restauraci s rychlou obsluhou přijede zákazník autem, vybere si z nabízeného menu a přinesené občerstvení konzumuje přímo ve voze.

- Určitý typ rychlého stravování je dnes nabízen hlavně v restauracích nadnárodních společností, které se velmi rychle rozšířily po celém světě.. (Mac Donald - vlastí rychlého stravování jsou Spojené státy)

- Rychlou stravou může být vlastně každé jídlo, které je předem připravené a může být hned předloženo ke konzumaci. Klasickým produktem rychlého stravování je hovězí karbanátek zvaný hamburger, který je vložen mezi dvě poloviny žemle. LK tomu se přidají dva listy salátu, případně cibule a hotová kořeněná omáčka. Hamburgerů existuje celá řada variant, jako je tomu například i u pizzy. Někdy se přidává sýr, jindy šunka, hamburger může být jednoduchý nebo dvojitý, vložený v měkké žemli z bílé mouky nebo v dalamánku z celozrnné mouky. 

K běžné nabídce restaurací s rychlým občerstvením patří také různé části grilovaných kuřat, fritované brambůrky a saláty. V takových restauracích bývají všechna jídla předem připravena a dohotovena v porcích před zraky zákazníka. V poslední době jsou v restauracích rychlého stravování připravovány i další druhy pokrmů. K nim patří například mexické ,,Chilli con carne" nebo východoasijský ,,Bami goreng".

V těchto restauracích se pije káva či nápoje, jako je Coca-Cola a mléčné koktejly s nejrůznějšími chutěmi. Alkoholické nápoje se zde podávají jen vzácně a například v USA vůbec ne.

JE RYCHLÁ STRAVA VŮBEC ZDRAVÁ?

Samozřejmě, že ne, ten kdo ale tu a tam zkonzumuje hamburger, z toho určitě neonemocní. Ovšem jako výhradní či převažující stravu nelze tento typ jídla doporučovat!

Vědci, zabývající se zdravou výživou, kritizují hamburgery pro jejich nadměrný obsah bílkovinm solí a nedostatek zbytkových látek. Jídlo se jim dále zdá příliš poddajné pro zuby. Také ochráncům životního prostředí jsou podniky rychlého stravování ,,trnem v oku". 

Kladou jim za vinu, že se účastní ničení tropických deštných pralesů. Ve snaze opatřit dostatečné množství hovězího masa, dávají prý kácet obrovské plochy pralesů, které pak mění na pastviny, aby se stáda skotu měla kde pást. Většina koncernů rychlého stravování se však od této praxe v mezičase již distancovala.

Kdo chce být zdravý a zachovat si optimální váhu, musí se bezpodmínečně správně stravovat. Vědci z oboru dietologie doporučují plnohodnotnou stravu, chudou na kalorie, ale bohatou na balastní (zbytkové) látky. Sem patří například mléčné výrobky, čerstvá zelenina a ovoce, tedy vlastně produkty, které se konzumují syrové. Takové produkty jsou však v restauracích rychlého občerstvení podávány jen ve velmi omezeném množství, což je na škodu. Zdravá výživa nespočívá jen ve volbě ,,správné" potraviny. Důležité je také, abychom věnovali jídlu dostatek času a abychom pokrm patřičně vychutnali. Tím se v organismu nastartují pochody, které podporují další zažívání. Výživné látky jsou lépe stráveny a mohou být v organismem i lépe využity. Správné stravovací návyky je zapotřebí pěstovat již od mládí.

Pokud-li chcete zhubnout, je velmi vhodné začít s každodenními procházkami a potravu umisťovat do několika časových rozložení dne - je důležité jíst méně potravy, ale často - postupně přísun potravy snižujte až na hodnotu, kterou jste schopni strávit.. Pohyb je velmi důležitý, není vhodné, ba dokonce nezdravé hubnout dietami!

Důležité je dbát na existenci tzv. JOJO-efektu!

Tzn. Uberete-li tělu velký přísun potravin, tělo začne žít z energie uložené v tucích (glykogen) a spotřebovává ji. Tím vlastně hubneme. Jakmile zhubneme a začneme znovu jíst velmi tučné jídlo a sladké ve větší míře, cukry, tuky se začnou okamžitě ukládat do tukových kapes a vám se už nemusí podařit znovu tak efektivně zhubnout, protože tělo bude mít strach, že nastane opět to období, kdy mělo málo potravy - POZOR! 

Jak moc je snídaně důležitá?

Všem nám to každé ráno určitě babička, když jsme byli u ní na prázdninách říkávala, dokonce nám to některým říkávala i maminka - pamatujete na to, že snídaně je základ? - Já tedy ano a opravdu měla pravdu! Kvalitní snídaní bychom měli opravdu začínat den, ale pojďme si říci - dodržujeme to tak opravdu? Kvalitní snídaní bychom měli začínat den ať už chceme nebo nechceme nějaké to kilo ze sebe setřást. Pojďme se tedy společně podívat na pár bodů, ve kterých se nám odborníci snaží poradit, jak správně snídat..

1. Snídaně by měla být spíše sacharidová s poměrně nižším obsahem bílkovin. Tohle platí obzvláště u dívek, muži mohou mít příjem bílkovin vyšší.

 2. Několik minut (řekněme tak 20) před tím, než vůbec půjdete snídat, vypijte sklenici vody nebo čaje. Organismus se tak po noci "vzpamatuje" a připraví se na další příjem bílkovin.  - Nikdy by to však neměla být káva..

  3. Snídejte podle toho, za jak dlouho se budete moci opět najíst. Nemá smysl se nacpat k prasknutí, když víte, že se za 2 hodiny budete moct zase najíst. To platí samozřejmě i naopak, když víte, že nebudete jíst další čtyři hodiny, tak nestačí, abyste si dali tak málo jídla, že budete mít za hodinu hlad.

 4. Nesnídejte zeleninu. Zelenina je sice pro náš organismus prospěšná, ale hned po ránu by ho pouze zbytečně zatěžovala.

 5. Nemíchejte mnoho druhů potravin dohromady. Když se podíváte do kulturistických časopisů, často v nich najdete usměvavého profesionála, který nám ukazuje, co všechno snídá. Má tam několik vajíček, spoustu bílků, kus nějakého libového masa, mnoho kusů (a druhů) pečiva.. - Pokud vám však můžu poradit, tak tímhle se neřiďte, jinak si z žaludku uděláte pěknou žumpu..

     Zdroj: Článek byl sepsán podle publikace Domácí lékař od A do Z, vlastních informací a zkušeností.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz